David Daněk

Inspiruje mě vnitřní cesta ducha. Na této cestě jsem poznal průvodce, kterými jsou etnické hudební nástroje původních obyvatel země. Vydáme se tedy na indiánskou stezku, za doprovodu didgeridoo, tibetských mís, gongu a dalších nástrojů do míst, kde ticho je slyšet.

Moje cesta k těmto nástrojům začala v létě roku 2013 na Ekofestivalu Brno. Můj zájem o malbu a slaměné domky změnil vydlabaný kmen stromu, na který zahrál jeden z kamarádů. Tehdy jsem stál v úžasu a nástroj známý v našich končinách - didgeridoo, jsem nedokázal rozeznít. Rok poté na festivalu Didgeridoo v jeskyni jsem nástroj rozehrál. Další rok 2015 se nesl v duchu vlastních nástrojů a učení se prvních tónů. Inspirován Ondřejem Smeykalem a Alešem "Aldaman" Fuchsem jsem si vytvořil vlastní pojetí hry na didgeridoo.

Moje tvorba má kořeny v hraní dlouhých tónu a alikvotního či hrdelního zpěvu. Vycházím z hudby, na které jsem vyrostl. tím je country, folk , rock , blues, bluegrass. Jednou z kapitol poznání zvuků byly také zvuky vznikající při stepování a při latinskoamerických tancích, které jsem praktikoval několik let. Jelikož jsem v této době neuměl zahrát na žádný nástroj, přišla mi výuka tanců, soutěže v nich jako nejlepší možnost najít základy k budoucí tvorbě. Kapely Lehká noha, Vlasta Redl, Bokomara, Pozdní sběr, Fleret mi pomohli najít vlastní cestu, jak koncertovat.

V minulosti jsem vystupoval s Pavlem Tůmou a v současnosti rozvíjíme kvarteto, ve kterém se mnou hrají Gábina Brabcová (saxofon, flétna), Martin Grund (didgeridoo, kytara, zpěv), Michal Ergens ( kytara a další nástroje). Vystupuji ale také samostatně s tím, že zahrát umím jak relaxační hudbu, tak dynamičtější až taneční hudbu na didgeridoo. Obě tyto formy lze využít jak v individuální, tak ve skupinové terapii.